Co bych tak mohl říct o mých zkušenostech s klimatizacemi, tepelnými čerpadli a chladícími stroji?
Během mé práce jsem se setkal se zařízeními mnoha výrobců, níže uvádím jen velice krátký seznam asi těch nejdůležitějších z nich. Jednalo se o klimatizační jednotky vzduch-vzduch, jak jednoduché systémy, tak i multisystémy; tepelná čerpadla – nejčastěji vzduch-voda nebo vzduch-vzduch pro domácnosti nebo třeba pro chlazení akumulačních nádrží s vodou pro chladící okruh vduchotechniky pro operační sály nebo jako přímý odpar do vzduchotechnické jednotky, kde sloužili v létě pro chlazení a v zimě pro vytápění; dále kompaktní jednotky nejčastěji umístěné v jednotlivých buticích v obchodních centrech.
Klimatizační jednotky a tepelná čerpadla
- Toshiba
- Mitsubishi Electric
- Mitsubishi Heavy
- Uniflair
- Daikin
- Carrier
- Hitachi
- LG
- Fujitsu
- Samsung
- Panasonic
- MC-Quay
- Wesper
- Aquarius
- Acsom
- Acond
Obvyklé servisní činnosti a Kontrola těsnosti
Obvyklou pracovní činností na těchto zařízeních byla kontrola jejich správného chodu, provozních teplot a tlaků chladiva a s tím spojenými kontrolami těsnosti, vystavování Evidenčních knih a provádění zápisů o provedených činostech. Za dodržování pravidelných kontrol těsnosti na zařízeních s chladivem a vedení záznamu o tom je odpovědný majitel nebo provozovatel zařízení. Legislativu lze najít na stránkách Svazu chladicí a klimatizační techniky v sekci Legislativa F-plyny.
Uvádím zde minimální množství chladiva v okruhu klimatizační jednotky (platí pro všechny zařízení s chladivem, tj. pro tepelná čerpadla, kondenzační jednotky, kompaktní jednotky, chladicí stroje atd.), od kterého je kontrola povinná alespoň 1x ročně. Tuto hodnotu si můžete oveřit u svého zařízení na identifikačním štítku venkovní jednotky (příklad viz. níže), kde musí být tato hodnota vždy od výrobce uvedená.
Nejčastější užívaná chladiva:
R32 od 7,41 kg
R410A od 2,39 kg
R407c od 2,82 kg
R134a od 3,50 kg
R404A od 1,27 kg
Čištění jednotek a nejčastější následky nečištění zařízení
Další nejčastější prací bylo samozřejmě čištění jak vnitřních tak i venkovních dílů. Klimatizace není bezúdržbové zařízení, jak někteří tvrdí. Je to technologické zařízení jako každé jiné a potřebuje svůj pravidelný servis jako cokoli jiného, když pominu zákonem dané kontroly těsnosti.
Bohužel jsem se nejčastěji setkával s těmi neservisovanými jednotkami. Ty méně závažné následky byly pouze tekoucí voda z vnitřního dílu, zápach, občasně chladící jednotka – výpadky chodu – především v letních měsících. V některých případech to vedlo až k fatálním následkům pro jednotku například úniku chladiva nebo zadření kompresoru.
Oprava kompresoru je možná pouze jeho výměnou a cena kompresoru se pohybuje okolo 50 – 75 % ceny celého venkovního dílu klimatizace, když se k tomu přičte veškerý potřebný materiál a práce, dostanete se přibližně na cenu nové jednotky. Zde se již vyplatí výměna celého venkovního dílu z několika důvodů. Jedním z nejdůležitějších je dodací doba náhradních dílů, většinou je mnohem rychlejší sehnat celou novou jednotku, a záruka – v případě opravy jde o záruku pouze na vyměněné díly, kdežto při výměně venkovního dílu dostanete minimálně 2 roky na celou tuto jednotku.
Příklad nástěnné klimatizace před a po vyčištění
Fotky níže jsem sem vložil pro názornou ukázku, jak může dopadnout jednotka (vnitřní díl) bez pravidelné údržby (horní řada fotek – před čištěním). Hlavními „příznaky“ jsou zápach z jednotky, kapající voda z jednotky, snížený průtok vzduchu – „málo fouká“ i na nejvyšší rychlostní stupeň ventilátoru.
A teď co přesně je na fotkách. Levá horní fotka ukazuje, jak byla celá vnitřní jednotka zašpiněná, prostřední zas jak byl ucpaný výparník a na pravé horní fotce je oběžné kolo ventilátoru a ano, opravdu je to prach a plíseň. Jelikož u tohoto konkrétního typu jednotky tohoto výrobce nelze oběžné kolo vyjmout (u některých výrobců lze vyjmout), bylo nutné ho vyčistit na místě, stejně tak i zbytek jednotky. To bylo provedeno chemickým čističem a opláchnutím vodou. Výsledek je zobrazen na spodní řadě fotek.